Vinařskému světu dominují muži. V době, kdy jsem začínala, nás vinařek bylo jako šafránu. Je nás čím dál víc a je to krásné. Silou se nemůže sice mužům rovnat, jsme však tvrdohlavé, odhodlané a zcela jistě emotivní.
Chtěla jsem, aby název vinařství v sobě nesl i ženský prvek. Jenže Vinařství Zuzana mi nepřišlo patřičné. Vznikl tak název, který v sobě nese dvě nejdůležitější esence vinařství. Tři čtvrtě - lidé a vinohrady. Vinohrady máme v místech, kterým se říká Čtvrtě, a kolem vína se nejčastěji motáme tři.
Jsem to já – hlava, srdce, ruce i nohy vinařství – pak vzpomínka na tátu, který
to všechno začal, a nakonec někdo třetí. Tím bývá někdy máma, která mi pomáhá ve vinohradě, jindy můj Petr, který je skvělý kuchař a moje druhá senzorika, bratr nebo někdo z kamarádů, kteří se přidávají při vinobraní.
Ani náhodou se nepovažuju za tak emancipovanou, abych vinařství zvládla úplně sama!
